Andělé zřejmě patří k nejznámějším nadpřirozeným bytostem. Velká většina mytologií a náboženských filozofií zná pojem anděl, pravděpodobně původně odvozený z perského slova angaros či řeckého slova angelos, což v překladu znamená posel. Říká se, že jsou to bytosti, které se vyskytují v posmrtném životě, v nirváně nebo na onom světě, k němuž všichni lidé nakonec dospějí. Zkusme se tedy nejdříve na anděla podívat z hlediska křesťanského náboženství a víry jako na nadpozemské boží stvoření.

Podle náboženské teorie existuje dlouhá řada andělů s velmi pečlivou hierarchií. Na nejnižším stupni stojí malí andělíčkové cherubíni, zatímco nejvýše postaveni jsou serafíni. Andělům se tradičně přisuzuje lidská podoba, či přesněji řečeno, amorfní tvar, který si osoba, jež se s andělem setká, může upravit podle svého přání a podle svých schopností. Křídla jim začali malovat renesanční umělci na zdůraznění zjevné schopnosti létat. Úkolem andělů zpravidla bývá pomoc lidem, aby žili lepším životem. V mnoha náboženstvích existují jako protipól andělé zlí, kteří se často překrývají s démony. Příběh o narození Ježíše Krista má vlastně svůj počátek v navštívení Panny Marie andělem, který měl – díky svému vysokému intelektu – věštecký dar.

A jak se k problematice andělů staví věda a skeptici? Vědci, kteří se zabývají paranormálními jevy, často argumentují tím, že pokud je víra v tyto bytosti mezi lidmi natolik rozšířena, může to být známkou jejich reálné existence. Tato pravda však může mít spíše psychologický podklad ? anděl jako ztělesnění nejhlubší lidské touhy. Spiritismus, náboženský směr, který věří v život po smrti a v naši schopnost s tímto životem komunikovat skrze média, trvá na myšlence, že moudré duše se mohou na zem vracet i z onoho světa. Dalo by se říci, že anděl je dnes spíše než jako nebeská postava svědky popisován jako lidský duch. V případech tzv. “anděla strážného” se soudí, že může jít právě o zemřelou milovanou bytost, která nás vede ze záhrobí.

Skeptikové však anděla interpretují jako “krizové zjevení”, výplod lidské mysli, který má za úkol člověka v kritických chvílích uklidnit. Dramatický účinek takového vidění je podstatný pro to, aby osoba, které hrozí nebezpečí, změnila své chování, což ji může zachránit život. V takovém případě by zdánlivě prorocká poselství předávána anděly nemusela mít nutně nadpřirozený původ. Naše vnitřní já je může přijmout a připisovat nějaké jiné inteligenci jednoduše proto, abychom mohli nějakým způsobem vysvětlit to, co je pro nás nepochopitelné.

Mnozí se ptají, čemu tedy mají věřit a zda-li vůbec mají věřit. Jisté je, že důležitou roli v tomto problému hraje lidská psychika. A je-li pravdivá teorie, které se drží skeptici, pak má lidská mysl obrovský nevyužitý potenciál a takové jevy, jako je mimosmyslové vnímání jsou dost dobře možné. Upřímně řečeno, celý výzkum andělů coby nadpřirozených bytostí je v našem úzkém pásmu vnímaní zatím ve stádiu, kdy nikdo neví nic a vše, o čem se mluví, můžeme zařadit jen k méně či více pravděpodobným teoriím. Přesto je nutné brát v úvahu každou alternativu, která nám je nabídnuta, jestliže jednou chceme dojít k uspokojivému výsledku.