Teď jsem přežila svůj první infarkt, když jsem při zatápění v krbu zaslechla těsně za sebou šílený skřek. On to vřeštěl sousedovic kocour, se kterým jsme se navzájem adoptovali a který se nějakým mně záhadným způsobem objevil u nás – vevnitř za zamčenými dveřmi.

Dělal strašný kravál a cpal se mi přímo do postele. Asi se mu po mně stýskalo.

Přikládám pár týdnů starou fotku, četli jsme si spolu na zahradě. (Škoda, že Destinka tady dneska nespí, snad jí to ani nebudu vyprávět, ještě by jí bylo líto, že ho u sebe nezastihla).