Prý se mnou něco je. A každý, kdo dospěje k podobně vítěznému závěru, se drobný okamžik snaží to něco nahradit a být se mnou místo něj. Jak se pak vyhnout všeříkající expresivnosti, když první hovory hlásají příchod bílých stránek??

Autorizovala jsem své první maturitní fotografie spontánním podškrábnutím a s dvojitým úsměvem je rozdávala zájemcům schopným se prokázat bezvadně vyplněnou žádostí a potvrzením odolnosti. Jsem tak žádaná, až mi došly vlastní výtisky. Zvrácenost vládne lidem. Rodič, který právě oslavoval znovunabytou svobodu, obdržel jednu mou tvář jako bonus za spolupráci při mém početí a počínání. Nadšeně mi slíbil, že bude vsazena do rámu.

Všichni se učí. Je to deprimující. Každou chvíli musím překračovat něčí rozjeté nervy. Trousí se za mnou existenciální krize. Až budeme umět celý svět zevnitř i zvenčí, půjdeme ho spláchnout.