“Jé, to je úplně perfektní býčí kost!…taková ta pro psy na žvýkání…” zajásala jsem nadšeně do otevřené krabice. “To je diplom,” odtušil poučenější Machoň, protože je bakalář dýl než já, tak se vyzná, a protože býčí kost vyšla z jeho příbuzné pece. Marcipánová atrapa ležela u hlavy hroudě “chlupů”, co dohromady vypadaly jako cukrový bišon. Takové psy nezbývá než sežrat. Ještě ten večer jsme chutnali nadýchaný zadek.

Po více než pěti měsících od státnic, během kterých na studijním den co den po směnách pilně tkali a stříhali ruční papír na diplomy (alespoň tak si to představuju), fakulta vytlačila tubus. Výměnou za úpis do promoční bible jsme obdrželi leták s návodem k obřadu, strčili mě skoro dopředu do dvojice k Andrejovi z vykopávek, uklonila jsem se do zdi a vyposlechla proslov slečny, jež ve mně svými olovnatými větami vyvolala výčitky, proč že vlastně nejsem radši doma a nevařím kaši hladovým sedmerčatům, jež jsem si ve zrychleném řízení pořídila patrně již velmi krátce po červnové obhajobě, abych v jejich blaženém sedmihlavém kruhu mohla co nejdřív začít vzpomínat na dobré časy studia. Kolem přitom kroužili oficiální lapači okamžiků, kropili nás vražednými blesky, abychom vypadali pokud možno co nejmrtvěji už dnes, a namísto formaldehydu nás smáčeli v kameře. Akorát teskná hymna mě dojala jako vždy. 😳

Ale pozor! Ze Západní marky dorazil na slavnost dokonce i Gang de los oldos Máchos, kterému se rozbila navigace, a tak jej musela dovést síla citu. Přebrala jsem kytku, která je krásná ještě i teď jako už dosti seschlé a zahnívající klestí, a posléze docela nečekaně mi byl darován nový bytelný východoněmecký kanón značky Praktica. Těžko jsem mohla dostat lepší dárek, protože obdobný stroj, kterým jsem plašila zvěř v dřívějších dobách, jsem měla jen zapůjčen, a nadto se mi kdysi pod mostem rozbil, takže dlouho nebylo, ač se moc chtělo, jak tvořit B&W (home-porno) hard-art. Ale teď zase bude! 🙂 …tedy jen co se nám podaří zajistit, aby v sobě foťák něco udržel a nezanechával na filmu jen světelný průjem…

Tak tedy úspěšně pohřbeni zaživa, obřadně udusáni coby čerstvá svrchní půdní vrstva, na níž se rok co rok položí zase další a další. Výhledově máme předpoklady dosáhnout bodu humusu. Ovšem…eroze umí být svině, viď.