Všechno to začalo na záchodě. Rozbil se. Vyjma psa do něj postupně spadli všichni obyvatelé domu. Každý se s nečekaným zážitkem vyrovnává po svém. Například popuzený rodič po třech letech smířlivého vyčkávání konečně požádal o svěření syna do vlastní péče. Dcera je ze hry, poněvadž se mezitím stihla doplnoletit k uznané hranici. Myslím, že do toho záchoda jsme už dávno měli spláchnout něco, co tu celou dobu zahnívalo. Dost možná se proto budeme stěhovat. Popadla mě jakási zvláštně groteskní melancholie. Asi by ale nebylo úplně spravedlivé, kdybych ji celou připisovala zážitku s mísou. Začala se blížit a vytahovat sítě mnohem dřív..

Vedoucími kruhy mi bylo řečeno, že jsem sice moc šikovná, ale píšu velmi složitě a průměrný čtenář nemá sílu mi rozumět. To byla přímo slastná povodeň na mlýny, jež mě systematicky přesvědčují, že je mně pro žurnalistiku věčná škoda, zatímco jejich oči prozrazují, že se jen snaží ochránit jednu idealistku před zklamáním z pravděpodobného nepřijetí. Tedy, já v dobré víře začala vyťukávat prázdná písmenka a skládat frázi vedle fráze jako nadané dítě ze školy. Ve školce děti ještě můžou projevovat fantazii. Snaha mě přivedla do prekérní situace. Prostá věta s holým podmětem a nahým přísudkem ve správném poměru a poloze se pro mě stala noční můrou, ze které se budím zalita potem a hrůzou. (Dneska se mi dokonce zdálo, že visím a padám dolů z útesu).

Jestli novinařina vyžaduje tohle uskotačené cosi, poohlédnu se po vzdělání snad raději na zaprášených právnických, filozofických a seriózních půdách. Nakonec i ta soudkyně, kterou mi předpověděl věštecký vědátor, ještě není ztracena, tím méně mrtva. Spisovatelka ze mě nejspíš neroste, nemám totiž ráda přímou řeč. Ledaže bych sesmolila něco hlubokomyslného, kde by se jenom mlčelo a temně hledělo do dálky na obzoru. Metoda potopeného ledovce. Metoda zakopaného krtka. Jenom se s bolestí obávám, že průměrní čtenáři by mě opět zavrhli.

PS: Samozřejmě se na žurnalistice objevím, alespoň v otevřených dveřích a při zkouškách. Teď se snažím zlehčit si atmosféru. V ideálním světě bych tu školu skloubila s některou půdou. V tomhle světě nezbývá než vyčkat času.