Ve vývoji

Včera jsem podle výpisu z karty do bazénu zjistila, že mi celou dobu tajně účtují dětské vstupné. Už kvůli lidem, kteří se na mě budou v budoucnu dívat, doufám, že si ten svěží mladistvý vzhled udržím co nejdéle. Ostatně je zřejmé, že lidé dnes umírají později, než jak tomu bývalo dříve. Měli by proto být déle dětmi. Rozvážní dospělí, kteří si nosí náhradní hlavu v kufříku, mě neskonale nudí.

Za zmuchlaným oknem

Napadl typicky pozdní, houževnatý sníh. Kdybych měla poetickou chvilku, napsala bych aktuální sonet o mohutném západu slunce, jehož krvavé úlomky rozrývaly bělostný obzor a razily si cestu neposkvrněnou krajinou. Bohužel jsem dnes natolik střízlivá, že si i prosté básně ledových kolemjdoucích musím překládat do lidštější prózy, abych jim vůbec mohla porozumět.

U silných myšlenek

Doteky Severu za časů zdráhavého jara. Viděli jsme papuchálky s červenými zobáky v separovaném světě o dvou rozměrech a divili jsme se, proč jsme tak sami. Čím že to bylo? Uvnitř se netopilo.