Postříbřená kouzla nadcházejících svátků útočí ze všech stran, ale zatím se jim nepodařilo přičarovat vánoční náladu. Atmosféra zmoklá, deštivá, moje oblíbená. Tam venku blýskavými hvězdičkami obrostlé větve, černočerně nasáklé vodou. Na vánoční dárky přece ještě musí být dost času, dokud koledám v obchodech nezačne docházet dech.

Ale některé záležitosti se odložit nedaly. Po dvou (fakticky po třech) letech se k nám vrátila, utekla od Nešťastné, a dneska slaví. Počítala jsem. Dvacet jedna let. Co se dává k narozeninám? Člověku, kterého neznáte. Kterého už zase neznáte. Vizitce s titulem sestra.

Možná jí dám na oplátku taky takovou – vizitku za vizitku. A krátké potřesení rukou. A nezdolné přání všeho nejlepšího.