A tohle je přesně ono…i když teda tak trochu jinak…

Řekl bych, že každý otazník je určitým východiskem, protože nás nutí přemýšlet. A přemýšlení je cesta. To je přesně to, co se z uměleckého hlediska snažím publiku nabízet: divák přijde do divadla, posadí se na své místo, světla zhasnou. V tom okamžiku ho uchopím za ruku a vezmu ho na cestu. Kus jdeme spolu, pak ho zanechám samotného – tím mu naprosto svobodně umožňuji navázat na představení jeho vlastními představami, pocity, myšlenkami a vzpomínkami. Není zas tak důležité, aby divák přesně pochopil, co jsem svým představením měl na mysli; (…)

Podstatné je, aby přijal mé otázky a začal na ně hledat sám v sobě odpovědi, aby se ho mé představení dotklo. To je způsob, jakým se snažím komunikovat s publikem. (…)

Rami Be’er, umělecký ředitel a choreograf The Kibbutz Contemporary Dance Company

Celý rozhovor k přečtení je k přečtení tady.