Kdo jste optimisté, přihlaste se. Pozitivní myšlení a vyvážená strava. Éru grahamových rohlíků mám neúspěšně za sebou. Mlčky plním žaludek zplihlou vodou a sním, že přestanu snít o hrůzách soukromého lidstva.

Střepy odejitých skleniček čekají na štěstí.

S notnou dávkou zvrácenosti mě fascinuje vlastní ubohost. Neschopnost být dobrá. Neschopnost nebýt k ničemu. Aspoň někomu. Útlocitná spasitelka mimo provoz. Pokažená… A cizí lítost jí jako máslo, které odmalička kvůli oslizlému pojmu odmítá, ulpívá na hlavě a jako chápavá kyselina ji rozežírá. – – – Otevřené prázdno přemostěné náplastí z ironie. Prášky na spaní poskládané do dvoubarevných kytiček vykvetlých na polštáři.

Během jízdy jsou cestující povinni se držet.
Drž se!

Každé ráno si protírám oči s neutuchajícím strachem, že mě řidič nevpustí do vozu.