Po skoro pěti letech poctivého pražského hromadného pohybu a nesčíslných triumfech nad jeho kolegy, které jsem v rozletu pokaždé srazila svými vzorňáckými jízdními doklady, mě minulý týden poprvé sestřelil revizor. O den jsem omylem přejela kupon. Tvrdil mi sice, že se zkusí ustrnout a že když si koupím nový ještě ten den, Na Bojišti mi to dají za padesát, ale do protokolu včmárnul přesný čas srážky, takže se ze všeho nejvíc zdálo, že to od něj byla klasická sviňárna, akorát v bublinkové folii.

Paní doplatková mi dneska moje podezření (a rozlučku s tisícovkou) nejdřív rezolutně potvrdila, pak se ale na mé straně skla vzedmula síla poctivosti, jež ji zavalila jako domino hejna na sebe navazujících kuponů a před níž pokladnice musela kapitulovat. A vážně mi to za padesát dala. 😎

Tento příspěvek chci proto věnovat svému revizorovi, který nebyl svině, i když moh’.