Pod zadky oslepených černých batolat šplhajících po žižkovském Barad-duru zhlédla jsem včera v noci a veřejně Český mír čili komedii o radaru. Byl to zážitek svůdně hluboký, neřkuli přímo bezedný, pakliže započítám i svého muže, který se během hustokrutého veřejného promítání opil růžovým vínem a poté začal poletovat kolem jak splašená vakoveverka s beranicí na hlavě a vykládal všem, že je tu za ruskou ambasádu. K tomu je však třeba dodat, že to si plánoval ještě v mravné střízlivosti.

BuldoKlusák s Remundou rozorali meze taktu i společenské sebezáchovy a na širé lány vypustili nadmuté české obludárium. Mají můj obdiv za to, kolik obskurních živočichů se jim podařilo shromáždit a slepit do jednoho dokumentu, od záškodnického špióna partyzána z Krokatce přes dravou bojovnici s mikádem a soustavně hemžící se brdské mravence až po na hlavy publika seroucí vlaštovku Václava Moravce a vojenského mluvčího Mástrkutóra Kamennou tvář. Někdo byl Magor už předtím, taková Chytilová se ale jako dement teprve ukázala a Jirouse dalece překonala.

Svým tragickým způsobem to byl závan absurdního štěstí, když opyžamovaný Fischer sdělil národu, že mu ouško polaskal ten fejkový Američan mírotvůrce, poněvadž v jiné situaci by ta česká stupidita nabrala patrně ještě mnoho obludných rozměrů. Takto se mi po těle rozléval smích a stud z trapnosti a chtělo se mi čůrat.

A každý hloubavý recenzent, který usoudil, že tadyhle ten dokument neobjektivně nadržuje odpůrcům toho ošklivého radaru, tomu lidu prostému, kterýžto je utlačován vládami cizími, a nadto svou vlastní vrchností zrádnou, by měl spláchnout svou press kartu do záchoda, neboť zdatně nepochopil, že si z něj někdo dělá prdel. ;-)