KVIFF končí a principál Bartoška reaguje v ČT na kritiku týkající se nedostupnosti lístků:
…Ale zase je to taková napěchovaná atmosféra, která tomu festivalu dělá dobře.
A mně by asi udělalo hodně dobře, kdybych mu za tenhle pšouk mohla do zadku místo špuntu napěchovat třaskavého skvorejše. Jen tak, aby se zkusilo, co to udělá. 
To ovšem trošku předbíhám. Nejdřív totiž čelo kouzelného prázdninového vláčku, který se mnou definitivně vyrazil vstříc novým dobrodružstvím pod laskavou záštitou SŽDC, naleptala urputně kulturně se tvářící myšlenka (rafinovaně poukazující na právě odžité bezkulturní studijní období), že bych se už jednou taky mohla dostavit na ten haute couture filmový festival s trampy intelektuály místo atrakcí, co zrovna probíhá v ruských lázních, a nasát z plátna nějaká ta mocná sociální a existenciální dramata (jako třeba nemírně diskutovaný film Modrý pták), aby se ze mě konečně stal taky lepší člověk.
I když jsem se o to posléze teda trochu snažila, z celého festivalu jsem viděla celkem asi patnáct minut záběrů hodně nahustěných negerských teenagerů z půlnoční nízkorozpočtové hororové komedie, což s mým charakterem nijak drasticky nezacloumalo a jsem utěšeně svá stejně jako předtím. 😉 Read More →