K letošnímu ročníku fakultní multižánrové smršti, co se jí říká festival Pavlač a odehrává se překvapivě na jinak celoročně uzavřené školní pavlači, kam obvykle mohou páchnout jen hnusná kvítka v ještě hnusnějších betonových květináčích, se připrcly oslavy dvacetin naší vyšinuté fakulty.
Na první pohled to vypadalo jako ostré cvičení praktické fotožurnalistiky. Na dav, který odpoledne čítal asi deset hlav, naběhli jak termiti na psí zdechlinu fotokadeti, z nichž asi polovinu tvořili mí spolužáci 🙂 , a z podpaží bleskurychle rvali různé přístroje, aby dopadli fotku svého života. Poněvadž na pódiu mezitím cosi nebezpečně rozjížděla osoba, která nás prve oslovila “študáci”, nebylo zrovna moc co fotit, což leckomu z nich záhy došlo, a tak v agónii invence začali obracet kanóny proti sobě. Domnívám se, že jistý pruhovaný plešatec foťákem za odpoledne ojel všechny přítomné. Osobně bych tedy ale největší respekt měla z Andreje, který s kamennou tváří na obličeji a vražedným aparátem ze stativu a kamery na rameni obcházel celou scénu jak krvežíznivý terorista s bazukou. Read More →