Moc se mi tady líbilo. Hlavně dva dřeveňé betlémi. Anička.
Stálo pečlivým písmem vyryté v návštěvní knize na stolku před východem z vánoční výstavy. Zápis se natáhl přes půl stránky.

Z inkriminované knihy by vyklouzla úchvatná symbolika, nebýt dodatečně upřesněné míry váhy těch pokroucených a potlučených betlémů. Ale bylo by to přespříliš dojímavé. Hrozilo by riziko, že se symbolika půjde klouzat a zůstane akorát trapná fraška, čehož se my, kteří žijeme v jedné velké metafoře, bojíme jako čert kříže.

Počkáme, až rozvířené usazeniny zase klesnou ke dnu. Půjdeme načas mlčet.
Jela bych na hory. Lyžovat. Sáňkovat. Koukat na sníh. Čau Ježíšku…

Post Navigation