Fénixův řád se někde zasekl
Pátý díl jsem přečetla asi pětkrát. Společně s prvním a čtvrtým je jedním z mých vůbec nejoblíbenějších. Včera jsem se vypravila do kina, abych zhlédla cizí představu. A film mi znovu, tentokrát jaksi až překvapivě intenzivně ukázal, jak obrovská propast zeje mezi graciézní knížkou a těžkopádnými scénami pohyblivého plátna.
Muselo se předpokládat, že několik set stran bude jako obvykle značně okleštěných. Neúměrné a násilné urychlení, které tentokrát vyrobili, ale způsobilo, že se z filmu, byť jde o kouzelnickou sérii, vytratilo kouzlo. Kouzlo lehkosti, přirozenosti, každodenních ?všedností?, dojem samozřejmosti a velká dávka půvabu. Nahradily je vypočítané efektní scény a lacině hororoví mozkomoři, kteří úplně zničili dekorum temných strážců ze ?trojky?, nebo přísně tajná záchranná akce členů Fénixova řádu, jež se v rukou filmařů stala směšným přeletem na pozadí rozsvícených mrakodrapů. Co to má být? Kde vězí původní myšlenky?