Zde v rozvalinách mrtvočasu odpočívá první, tady druhá, a teďko teda vymačkáme freš ovocnou třetí várku. Dnes to bude maličko exkurz do Bizárie. Tyhlety tři rozverné komiksy, co si je za moment lehce představíme, jsou všecky tak trochu nebo i hodně úchylné. To záleží. Taky mají společné, že obsahují víc drobných až mikro příběhů. Jo a že ty mikropříběhy jsou… dost úchylné.

Edward Gorey – Octárna a jiné příběhy

Když ráno snídali, ono to k nevíře
topinku snědlo, džem i kus talíře.

Kdyby se Kafka s Vianem a Oscarem Wildem zhulili u Alenky doma v říši divů, vymysleli by asi něco podobného. Akorát Gorey je lepší v tom, že navíc úchvatně zlověstně kreslí. V jeho podání se i obyčejné dveře třesou tak, že za nimi hnedle očekáváte zákeřného úskoka. A taky že jo, dorazí vrazi, kouzla a další pochybní hosté, akorát si vedle vybourají dveře vlastní. Všechno ale má svůj pevný hororový řád a ctí se protokol, jak se ve viktoriánské Anglii sluší, takže i vraždy se tu provádí distingovaně dle abecedy a s invencí, jež prozrazuje až dojemný vrahův zájem. Read More →

Dnes vám představím rovnou tři pozoruhodné komiksy, které více či méně romanticky ukájejí čtenářský voyerismus milovníků autobiografického hyperrealismu v soudobé tvorbě grafického románu. 😎

Jak jsem vypozorovala, paradoxem podobných knih bývá, že vstupují do světa v podstatě jako hluboké, leč prosté (nikoli ve smyslu nesložité) a neznámé lidské příběhy, které ovšem disponují instinktivní schopností zahnízdit na výsluní zájmu. Jejich autoři a protagonisté se skrze dráhu odtajnění osobní historie proslaví jaksi rychleji a zběsileji, kterýžto fakt bývá v solidních společnostech obtěžkán příslušnou literární cenou, případně též cenami. Což jim ovšem ze srdce přeji, jelikož jejich životy musí být, soudě podle životopisných komiksů, povětšinou samy o sobě dost mizerné. (V tomto ohledu se budu v budoucnu těšit na pohnutý komiks Margarity Perly Paroubkové).

Read More →