“… a NAVÍC mám v knihovně obrovské zpozdné za nevrácené knížky!” zakončím triumfálně svůj trochu hysterický výčet toho, co všechno musím udělat, dořešit a zařídit.

“To nevadí,” konstatuje klidně M.

“Jo? Jakto? To za mě zaplatíš, nebo co?”

“Ne, ale líbí se mi, jakou to z tebe dělá zkaženou intelektuálku.”