Zas na chvíli zpátky za tre kronorem.
Den osmý – 27. 8. 2013
Za nic už jsem se nechtěla do Stockholmu vracet, jenomže Máchoplaš měl kdesi u jezera tajnou schůzku s jedním švédským bohem (ale nebyl to Thor), takže jsem byla donucena prožívat svůj vlastní turistický program. Vlezla jsem tedy mírně rozladěně do stockholmského muzea moderního umění, které se tváří jako ostrůvek vybraného vkusu, v čemž mu dost pomáhá fakt, že skutečně celý jeden městský ostrov zabírá, a vyfotila všecko, co za něco stálo, takže pokud by tohle četl někdo, kdo se tam náhodou chystá, tak už s tím rovnou může přestat. 
Akorát jsem nějakým a každopádně fatálním způsobem dokázala minout koutek surrealistů, což jsem zjistila až za pár hodin, když jsem si z nostalgie daleko nad Stockholmem poprvé prohlížela plánek. No, není každý den Duchamp, viď.